Obě federální derby vyšla Slovákům, čeští trenéři však mají důvod chválit

Stříbrné medaile pro český národní tým do 23 let.

Čeští mladíci neprohráli v základní hrací době v Chorvatsku jediné utkání, po třech vítězstvích v základní skupině zdolali v semifinále Ázerbájdžán 4:1 a ve finále se Slovenskem hráli po šedesáti minutách včetně desetiminutového prodloužení 2:2.

Jenže český celek opět nezvládl penaltový rozstřel. Stejně jako reprezentační áčko na mistrovství Evropy v Košicích 2022, Sarajevu 2024 a mistrovství světa ve Spojených arabských emirátech 2023. „Penalty jsou vždy loterie, dopadnout můžou jakkoli, je to padesát na padesát. Se vší úctou k soupeři, který měl svoje šance, myslím, že jsme neměli nechat utkání dojít do penalt. Měli jsme rozhodnout dřív, dvakrát před prázdnou bránou vykopával soupeř z brankové čáry,“ litoval trenér českého týmu do 23 let Ondřej Paděra.

Slováci sice dvakrát vedli, ale jeho svěřenci dvakrát vyrovnali. Dramatickou bitvu za vytrvalého deště rozuzlila až šestá penaltová série. Český reprezentant Filip Šrajn nedal, na druhé straně se nemýlil Jakub Hudec. „Na penalty nemuselo dojít. Byly těžké klimatické podmínky, je otázka, jak by to vypadalo na suchém terénu, ale pro oba týmy to bylo stejné. Když jsme se dívali se Standou Maříkem (asistent trenéra – pozn. red.) na semifinále, v němž Slovensko vyřadilo Srbsko, odkrývali jsme slabiny a věřil jsem našemu týmu, že jsme schopní finále zvládnout. V utkání jsme byli lepší, ale neproměnili jsme šance a rozstřel už je vabank,“ hlesl Paděra.

Fotogalerii z finále hráčů do 23 let najdete zde:

Čeští reprezentanti do 23 let brali stříbrné medaile stejně jako před třemi lety v ukrajinském Kyjevě, jenže tam ve finále na Kolumbii jednoznačně nestačili, prohráli 1:4. Mali Lošinj však zastihl nově vytvořený český celek v parádní formě. „Přestože jsme prohráli finále, převládají jen pozitiva, považuji naše vystoupení za obrovský úspěch českého malého fotbalu. Máme medaili a nechali jsme za sebou tak skvělé týmy jako Kolumbie, Srbsko, Ázerbájdžán, takže to nejde považovat za neúspěch. Ale co mi dělá největší radost, na co jsme se Standou strašně pyšní, je to, jak celý tým vystupoval, kluci fungovali skvěle, šlapali, makali jeden za druhého a byla čest vést takový tým. O to víc mě mrzí, že turnaj neměl zlatou tečku,“ smutnil Paděra.

Pro nejlepšího střelce v historii české reprezentace i Superligy malého fotbalu šlo o trenérskou premiéru na velké mezinárodní akci. Spolu se Stanislavem Maříkem hned vybojovali první medaili, kterou přidali k titulům mistrů světa i Evropy, na nichž se podíleli jako hráči. „Celý týden s klukama mě neskutečně bavil. Se Standou jsme stále aktivní hráči a bylo vidět, že kluci nás respektují, hltali každý pokyn a možná to dělalo, že jsme se aktivně zapojovali do tréninku, že do toho asi umíme kopnout, máme fotbalovou minulost. S klukama se mi pracovalo fakt skvěle,“ povídal Paděra.

Ale sen o další světovém titulu se mu nesplnil. „Představoval jsem si, že když jsme vyhráli mistrovství světa 2017 v Tunisku, jaké by to bylo, kdybych ke světovému titulu jako hráč přidal titul i jako trenér. Z toho důvodu cítím mírné zklamání, ale v trenérské kariéře jsem na počátku a nemůžu mít všechno, je to pro mě motivace do dalších roků. Jen mě mrzí, že tato kategorie je omezená věkově, příští rok šampionát nebude, a tento tým nebude fungovat spolu za dva roky, takže budeme mužstvo zase skládat od začátku. Tihle kluci si rozhodně zasloužili šanci,“ hlesl český kouč.

Česká ženská reprezentace na mistrovství světa.

Premiéru na velké mezinárodní akci si v Chorvatsku prožily české ženy. Přestože skončily na nepopulární čtvrté příčce, rozhodně předvedly potenciál, na kterém lze stavět. „Zklamání asi převládá, na druhou stranu to byla první velká akce, se všemi holkami jsme se poprvé potkaly až v autobuse v Brně. Myslím, že na to jaké jsme měly výchozí postavení, zvládly jsme to fantasticky. Cítíme, že medaile byla blízko, o to víc je to hořké, ale až budeme mít víc prostoru, můžeme urvat medaili na příští akci. Věřím, že když na tom budeme společně pracovat, můžeme ji získat,“ řekla trenérka českých žen Eliška Houšťová.

České reprezentantky prohrávaly se Slovenkami v duelu o třetí místo už 0:3, ale dvakrát dorovnaly na rozdíl jediné branky. Slovenky však v závěru odskočily na 5:3. „Je škoda, že až druhý poločas jsme předvedly, co jsme chtěly hrát. S tím gólovým mankem už to bylo těžké, ale věřím, že za druhý poločas by nám medaili přál každý za to, co holky nechaly na hřišti. To je fotbal, který jsme chtěly předvést, nechat na hřišti všechno, bojovnost, proto jsme sem přijely. Na takovém výkonu chceme stavět, že jsme jeden tým, rveme se o každý balon, jsme tu nejen za sebe, ale i za tým a za naši zemi a na hřišti necháme všechno,“ nabádala Houšťová.

Pro ni šlo stejně jako pro Paděru o první velkou akci v roli trenérky. „Je to obrovská výzva. Cítila jsem obrovský respekt, velkou zodpovědnost a podle toho jsem se připravovala, přebrala jsem povinnost nachystat tým na co nejlepší výkon. Osobní pocity šly stranou. Když se zpětně podívám na zápasy za námi, myslím, že jsem to zvládla dobře. Můžu být na sebe pyšná a věřím, že jsme udělaly vše proto, aby z toho mohl tým vycucat všechno. Podle mě se nám to povedlo a převládá ve mně dobrý pocit,“ prohlásila česká trenérka.

Fotogalerii ze zápasu o 3. místo žen najdete zde:

Muži finále:
Česká republika – Slovensko 2:2 (0:1), penalty 5:6
Branky: 27. vlastní Blaško, 31. Tipoas – 20. Tomovič, 29. Tomovič, rozhodující penalta Hudec.
Sestava ČR: Pančev (Bůžek) – Lukšija, Barták, Tipoas, Průša, Žížala – Mirvald, Šrajn, Waclawik, Bělák, Burac – Lukášek.

Muži o 3. místo:
Ázerbájdžán – Srbsko 0:3 (0:2)
Branky: 8. Kovačevič, 22. Borovnica, 35. Bobar.

Ženy finále:
Mexiko – USA 1:1 (1:1), penalty 3:4
Branky: 16. Gallegosová Nevarezová – 5. Gogolinová, rozhodující penalta Drummondová.

Ženy o 3. místo:
Česká republika – Slovensko 3:5 (0:3)
Branky: 32. Hlaváčová, 34. Bednářová, 47. Hlaváčová – 4. Neveďalová, 10. Bogorová, 24. Markúsová, 46. Markúsová, 48. Kramliková.
Sestava ČR: Suškevičová (Zelená) – Kubicová, Bednářová, Svobodová, Hlaváčová, Hrobská – Folprechtová, Jůzlová, Němcová, Kremrová, Mádlíková – Landesková.