Asociace malého fotbalu české republiky

Zpátky do minulosti. Zlato přineslo triumf v anketě Sportovec roku

28. 07. | 20

Praha – Ničeho většího dosáhnout nemůžou. Jsou mistři světa. Čeští reprezentanti v malém fotbale ovládli v roce 2017 šampionát elitní kategorie v tuniském Nabeulu. Ve finále zdolali Mexiko 3:0 a pověsili si na krk zlaté medaile. Pro české barvy úspěšnému turnaji se věnuje třináctý díl seriálu mapující největší mezníky v historii českého malého fotbalu.

Impozantnost tohoto úspěchu docenili také sportovní novináři, kteří českou reprezentaci v malém fotbale zvolili nejlepším kolektivem roku 2017 v anketě Sportovec roku. „Nedávno jsme v Českém Dubu na přípravném kempu koukali na nějaké sestřihy a bylo super si turnaj připomenout. Pro mě šlo stoprocentně o největší úspěch a myslím, že to platí také u dalších kluků. Šampionát ve mně zanechal takový emoční zážitek, že si pamatuji pocity ze všech zápasů,“ líčí kapitán světových šampionů Michal Uhlíř.

Od začátku druhého mistrovství světa bylo jasné, že si český celek přijel pro úspěch. Na úvod rozmetal Franci 7:0. „Podle výsledku to vypadalo snadně, na druhou stranu Francie hrála opravdu výborně. Už na mistrovství Evropy v Brně odehrála poměrně dobrý turnaj a na mistrovství světa měla ještě lepší tým. Sice jsme vyhráli 7:0, ale dali jsme góly v podstatě ze všeho. Pro Francouze byl výsledek až moc krutý, ale ve formě, v jaké jsme přijeli, bychom je porazili asi i tak,“ uznává pražský zadák Uhlíř.

Ve druhém kole česká reprezentace zdolala Austrálii 5:1 a na závěr zničila Argentinu 10:0. Základní skupinu A ovládla s drtivým skóre 22:1. „Duel s Austrálií byl ze začátku nervózní, protože jsme měli jistotu, že když vyhrajeme, tak postupujeme, což byl náš cíl. S Argentinou jsme věděli, že týmová kvalita je na naší straně, ale nechtěli jsme absolutně nic podcenit. Chtěli jsme dát co nejvíc gólů, abychom vyslali vzkaz, že jsme přijeli turnaj vyhrát, což se taky povedlo,“ usmívá se Uhlíř.

Těžká prověrka ovšem přišla v osmifinále, kde čekala Brazílie. Český tým se nezalekl ani silného protivníka a zvítězil 3:1. „Brazílie měla poměrně těžkou skupinu s mistry Evropy z Ruska a Bosnou a Hercegovinou. Před každým zápasem jsme však všichni byli v hlavách přesvědčení, že duel zvládneme. Záleželo, co předvedeme na hřišti. Brazilci věděli, že jsme favorité, což si nechtěli připustit a byli poměrně agresivní. Pamatuji si, jak mě při rohu hlídal malý Brazilec a regulérně mi dal loket, což mě docela překvapilo. Myslím, že jsme zápas přesto zvládli poměrně s přehledem,“ podotýká kapitán.

Nejdramatičtější zápletku přinesl duel s Maďarskem. Také vypjaté čtvrtfinále ovšem český celek zvládl, rozuzlení přišlo ve 37. minuty z kopačky brněnského dribléra Patrika Levčíka. „Maďaři oproti jiným týmům byli takticky vyspělí. Třeba Francouzi na tom jsou taky dobře, ale malý fotbal tam začínal mít lehký boom až při turnaji v Brně, zatímco Maďaři měli dlouhodobě potenciál být v Evropě taky nejlepší. Takticky se na nás velice dobře připravili, nejspíš taky měli před zápasy podobné rozbory jako my. Co se týče skóre, šlo o náš nejtěsnější zápas na turnaji, ale řekl bych, že lepší vyhrál,“ míní Uhlíř.

Poslední překážku před bojem o zlato představovalo Španělsko, které čeští reprezentanti odklidili po výhře 3:1. „Za mě to byla asi nejvíc nervózní bitva, protože každý si chtě nechtě v hlavě připustil, že je jen krok od finále, kvůli kterému tam všichni jsou. Nikdo nejede skončit v top čtyři, všichni chtějí vyhrát. Španělé byli dobří, individuálně výborní, dva tři hráče měli na podobné úrovni, jako byl v té době ve formě hrající Levča, dělali nám problémy. První poločas byl asi nejnervóznější ze všech poločasů, co jsme sehráli, skončil 1:1. Ve druhém už jsme hráli fotbal, který jsme chtěli,“ vybavuje si český obránce.

Ve finále se pak čeští reprezentanti postavili Mexiku, stříbrnému týmu z předchozího světového šampionátu v USA. Ani tentokrát se hráči středoamerického státu na nejvyšší stupeň nedostali, český tým zvítězil 3:0. „V první řadě jsme věděli, jak moc jsou Mexičané dobří, měli jsme je nakoukané z celého turnaje a viděli jsme, že mají malé šikovné kluky, opravdu rakety. Když hráli s Američany, bavili jsme se na tribuně se Zelím (generální manažer Luděk Zelenka – pozn. red.), který je nechtěl chytit. Naopak já říkal, že bych na ně docela rád narazil. Mají malý fotbal naučený trošku jinak, protože hrají s mantinely. Brání futsalově, běhají jeden s jedním a útočí tak, že odtáhnou čtyři hráče na jednu stranu a nechají prostor pro rychlé a šikovné hráče. Říkal jsem Zelímu, že se nebojím, když budeme držet v uvozovkách blok, nemůže nastat chvíle, kdy čtyři budou na jedné straně a my tam s nimi,“ sděluje český kapitán.

Jeho přání se mu vyplnilo a český celek od začátku finále ukazoval svou kvalitu. V sedmnácté minutě otevřel skóre Jakub Polák a na konci první půle zvýšil Stanislav Mařík. „Měli jsme dobře nastavené hlavy, že jdeme vyhrát a nikdo z kluků při nástupu nepochyboval, že to je jen o nás. Jestli to zvládneme v hlavě, tak vyhrajeme. Dodneška si pamatuji podle mě zlomový okamžik, když třeba po deseti minutách Standa Mařík od nás po rohu rozjel kombinaci s Bírasem (gólman Ondřej Bíro – pozn. red.) přes Feryho (František Hakl) a na druhou stranu přes Koudyho (Jan Koudelka). Mexičané nás sice napadali, ale kluci i v té chvíli byli schopní přesně vykombinovat tak, aby soupeři jen běhali za balonem. V tu chvíli si Mexičané asi uvědomili, že nejsme nazdárci a možná jsme tak dobří, jak vypadáme,“ culí se jedenatřicetiletý obránce.

Razítko na světové zlato přidal v závěru třetím gólem blanenský kanonýr Ondřej Paděra. „Ve druhém poločase jsme potom automaticky polevili a zalezli, přece jen šlo o hodně. Mexičané nás zmáčkli, měli obrovskou kvalitu, což nikdo nerozporoval, ale Bíras zachytal neskutečný zápas, chytl až neuvěřitelné věci. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě a potom to propuklo, fantastické emoce,“ rozzáří se Uhlíř.

Párty odpovídala úspěchu, jakého čeští reprezentanti dosáhli. „Oslava byla asi taková, jako bychom vyhráli tři olympiády během dvou týdnů. Všichni moc dobře vědí, že za to umíme vzít a slavit, jak se patří. Tak prostě má být. Pro dobro party, aby spolu hráči dýchali, je potřeba setkávat se nad pivem a oslavit takové výsledky,“ povídá.

Přestože tuniská organizace v něčem vázla, připravili pořadatelé úspěšný turnaj. „Nechci být vůči někomu předpojatý, ale v Africe je většinou všechno divočejší. V konečném výsledku turnaj dobře zorganizovali, na zápasy chodilo dost lidí, což bylo super. Na Tunisko vždy přišel plný stadion, většinou tam fanoušci potom čekali. Shodou okolností se nám párkrát stalo, že jsme hráli po domácích, takže jsme měli celkem hezké zážitky i s diváky,“ dodává kapitán mistrů světa.

Fotogalerii z turnaje najdete zde:

Mistrovství světa Tunisko 2017

Výsledky českého týmu

Základní skupina A:

ČR – Francie 7:0 (2:0), branky: 35. a 49. Koudelka, 10. Hakl, 24. Leibac vlastní, 31. Kounovský, 32. Salák, 46. Paděra.

Austrálie – ČR 1:5 (0:4), branky: 28. Adeli – 4. Levčík, 5. Hakl, 16. Salák, 23. Mařík, 39. Polák.

ČR – Argentina 10:0 (3:0), branky: 13. a 47. Salák, 29. a 35. Kavka, 34. a 40. Mařík, 4. Paděra, 15. Polák, 41. Hakl, 50+1. Koudelka.

Osmifinále: ČR – Brazílie 3:1 (3:1), branky: 9. Levčík, 21. Kounovský, 25. Koudelka – 24. Cardoso.

Čtvrtfinále: Maďarsko – ČR 0:1 (0:0), branka: 37. Levčík.

Semifinále: ČR – Španělsko 3:1 (1:1), branky: 8. Mařík, 37. Paděra, 43. Kounovský – 16. Castano.

Finále: Mexiko – ČR 0:3 (0:2), branky: 17. Polák, 25+1. Mařík, 50. Paděra.

O 3. místo: Senegal – Španělsko 5:0.

 

Sestava České republiky

Brankáři: Jaroslav Bellada (Praha), Ondřej Bíro (Most)

Obránci: Jiří Novák, Michal Uhlíř, František Hakl (všichni Praha), Tomáš Režný (Most), Jan Rosůlek (Pardubice)

Univerzálové: Jakub Polák (Most), Patrik Levčík (Brno), Jan Koudelka (Blanensko), Michal Salák (Praha)

Útočníci: Stanislav Mařík, Tomáš Kounovský (oba Praha), Ondřej Paděra (Blanensko), Daniel Kavka (Jihlava)

- Jaroslav Kára -

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 
0 | 100 | 200