Asociace malého fotbalu české republiky

Ukážeme, že to Staropramen nemá v Praze jisté, vyhlíží Carda

23. 03. | 21

Praha - Nevynechal jediný podzimní duel nováčka Superligy malého fotbalu. Útočník Jan Carda (na snímku) patří v šestadvaceti letech k nejzkušenějším hráčům Korábu Praha, který se první sezonu zabydluje v celostátní soutěži. „Superliga je super, chytla nás,“ říká Carda, který do několika duelů vedl mužstvo jako kapitán.

Přibližuje ho desátý díl seriálu o osobnostech výběrů celostátní soutěže.

Co říkáte na Superligu malého fotbalu?

Hrozně mě chytla. Nevěděl jsem, do čeho půjdeme. Samozřejmě jsem sledoval mistrovství Evropy, hrál jsem i Hanspaulku, ale tohle je něco jiného. Mile mě překvapila úroveň, která je docela velká. Kluci, proti kterým jsme hráli, mají kvalitu, hrají spolu dlouho a je vidět, že si rozumí.

Věřili jste, že vám premiérový podzim vyjde lépe?

Nejsem už mladý Janek. Vím, co znamená, když člověk něco začíná od nuly, a neví, do čeho jde. Určitě jsme si dali za cíl play-off, i když ani nevíme, jak to teď bude. Vždycky chce člověk hrát výš, ale první sezona pro nás je zkušební, abychom složili osu týmu, kostru, jak může fungovat. Po zápasech, jaké jsme odehráli, je škoda, že nemáme víc bodů. Mančaft se teprve skládá, určitě ostudu neděláme, až si to sedne, můžeme týmy prohánět a třeba mířit výš.

Po pěti odehraných podzimních kolech jste v tabulce západní skupiny pátí dva body za Příbramí. Uvítali byste pokračování soutěže, abyste zabojovali o play-off?

Ještě minimálně jedno kolo bychom se rádi poprali a zkusili pokořit Příbram. Chceme za každou cenu hrát, i kdybychom neměli postoupit do play-off. Potřebujeme hrát tyhle zápasy, tím se zase buduje tým, bez utkání to nepůjde. Byla by škoda nehrát. Teď je otázka, jak vše bude pokračovat. Pokud bychom v play-off nebyli, nedá se svítit. Dobu nikdo neovlivní, nikdo za to nemůže.

Co chybí vašemu týmu?

Sehranost a zkušenost. Ve spoustě zápasů jsme vedli, bohužel jsme je nedokázali uhrát bez zkušeností, které má třeba Staropramen Praha. Výběr spolu hraje dlouho a jsou schopní z toho těžit. Nejsme tolik sehraní, na což doplácíme, neumíme se v určité fázi přizpůsobit a hrát, co chceme. Furt valíme nahoru, chceme dávat góly.

V čem naopak vidíte přednosti Korábu?

V rychlosti a fyzické aktivitě. Patřím snad k nejstarším v týmu a je mi šestadvacet. Máme mladé kluky, když se sehrajeme a získáme nějakou chytrost, určitě to může klapat. Naši běhaví a mladí kluci mohou dělat soupeřům velký problém, jsou rychlí a ochotní to oběhat. Některé týmy mají starší kluky, kteří se už tolik neženou nahoru, nesprintují, to my v sobě máme.

Jste druhý pražský výběr v Superlize malého fotbalu. Hrozí, že si se Staropramenem přetáhnete hráče?

Najdou se nějací kluci, kteří hrají Pražskou klubovou fotbalovou ligu i Hanspaulku, taky hraju obě soutěže, ale ze Staropramenu mě nikdo neoslovil, takže pro mě byla jasná volba Koráb. Spíš je to na bází optání, kdo s jakým hráčem počítá. Byla by hloupost nesáhnout po kvalitním fotbalistovi, ale nemyslím si, že si oba výběry dělají navzájem zle. Nikdo nechodí na Hanspaulku přetahovat hráče.

V Praze je tolik hráčů, že není problém udělat dva týmy, že?

Půjde to, i kdyby někdo chtěl složit třetí. Záleží, na jaké úrovni jsou kluci, zda mají chuť hrát, taky co kdo po nich chce, jestli zapadají do týmu, nebo ne. Všichni, co jsme v Korábu, hrajeme Pražskou klubovou fotbalovou ligu, to je podmínka, z toho se tvoří mančaft.

Cítíte rivalitu se Staropramenem Praha?

Kluky ze Staropramenu znám a rivalita určitě je, jde o dva pražské kluby. Jsme v soutěži noví a Staropramen nás v uvozovkách mohl podcenit, ale doufám, že v příštích sezonách ukážeme, že to nemá v Praze tak jisté.

Jak se v současné době udržujete?

Musím se udržovat, protože hraji divizi ve velkém fotbale a i když nemůžeme hrát, máme plány a musíme je dokládat trenérovi. Běhám, cvičím s vlastní vahou třikrát čtyřikrát týdně. Samozřejmě taková aktivita nejde srovnávat se zápasy a tréninky, je to pouze na bázi toho, aby člověk nezlenivěl.

Vaše místo v malém fotbale je hlavně v útoku?

Zkoušeli mě vzadu, ale přišli na to, že bránit neumím. (směje se) Když jsme hledali složení mančaftu, první dva zápasy jsem musel hrát vzadu. Nevadí mi to, nemám problém hrát kdekoli. Nevybírám si, jsem rád, že hraju, ale od první chvíle jsem říkal, že v malém fotbale mi hrotový post určitě sedí nejvíc. Myslím, že jsem nahoře schopný udržet balon a dát gól.

- Jaroslav Kára -

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 
0 | 100 | 200 | 300 | 400 | 500 | 600 | 700