Asociace malého fotbalu české republiky

Těšíme se s klukama na sebe, odhaluje recept na tituly Táborský

25. 04. | 20

Brno – Dovedl Brno ke třetímu titulu z posledních čtyř ročníků Superligy malého fotbalu. Ovšem z toho posledního trenér Zdeněk Táborský nemá patřičnou radost. Trofej totiž jeho výběru připadla na základě podzimních výsledků, jarní část Správní rada Asociace malého fotbalu České republiky na návrh řídící komise soutěže zrušila kvůli pandemii koronaviru.

V platnosti zůstalo podzimní pořadí, kterému Brno vládlo o sedm bodů před Blanenskem, třetí skončila Praha. „Respektoval bych jakékoli rozhodnutí, doba tohle přinesla,“ říká pokorně kouč Táborský.

Jak tedy vnímáte zisk titulu?

Je to takové dvousečné. Kdyby se soutěž zrušila, člověk to respektuje. Dopadlo to takhle, samozřejmě mírnou radost mám, ale chtěli jsme si to ukopat na hřišti. Myslím, že bychom se zase dobře nachystali, s klukama jsme měli jedinou schůzku na začátku března, pak už se trénovat nedalo. Domluvil jsem se, že k nám k přípravnému utkání přijede Kolín. Bohužel.

Jaký máte názor na ukončení soutěže?

Neumím na to odpovědět, tohle přísluší správní radě. Teď si moc neumím představit, že by lidé měli chuť hrát. Je to zvláštní situace, s lidmi se nepotkáváte, měl byste s nimi sednout do autobusu a jet na nějaký zápas nebo někam na turnaj. Nevím, jak by to psychicky dopadalo na hráče a trenéry.

Superliga malého fotbalu jen následovala sportovní soutěže napříč odvětvími…

Zůstávají jen profi soutěže, všechny poloamatérské a amatérské sporty se zrušily, nikdo ligy nedohrává. U velkého fotbalu je to otázka peněz, asociace UEFA a FIFA tlačí na to, aby se soutěže odehrály už kvůli Lize mistrů, aby se zachovaly regulérní postupy, to je trošku něco jiného.

Podzimní část Superligy malého fotbalu Brno ovládlo s náskokem sedmi bodů, takže cokoli jiného než titul by bylo zklamání?

Určitě jsme chtěli zaútočit na první místo s takovým náskokem, to je logické. Vím, že kluci byli nachystaní, fakt jsme nechtěli nic podcenit. Jsem na to velice opatrný, když si někdo myslí, že máme náskok a už se to nějak ukope. To v žádném případě. Mužstvo se těšilo a věřím, že bychom se dobře nachystali.

Co považujete za nejtěžší podzimní duel?

Vyhráli jsme dva zápasy o gól, jeden těžký v Mostu, kde jsme sice 3:0 už vedli, ale domácí hráli dobře, dali na 3:3 a až před koncem jsme rozhodli. To stejné bylo doma s Blanenskem, kde jsme 2:0 vedli, hosté vyrovnali, ale dali jsme na 3:2. To svědčí o síle mužstva, že nezmatkovalo, možná se projevilo i to, že hrajeme na víc lidí, vydržíme v tempu do konce utkání. Nikdo se neplašil, věděli jsme, co chceme hrát, pokračovali jsme a přineslo to výhru. V Příbrami byl taky těžký zápas, tam se nám nehraje dobře, vyhráli jsme 4:2, tentokrát jsme to docela zvládli. Je tam bojovný povrch, nemůžete hrát v normálních kopačkách, jsou povolné jen turfové boty a když je navečer hřiště navlhlé, vzniká trošku specifické prostředí.

Měl jste v plánu na jaro začlenit nové hráče?

Pro jaro nebyl nikdo nový nachystaný. Řekli jsme si, že to odkopeme s kádrem, který se teď za rok a půl stabilizoval.

Pochválíte někoho z hráčů, kteří vás na podzim překvapili?

Ne, beru fakt kolektivní výkon. Jednou to potáhne ten a podruhé jiný, ne vždy se i excelentním hráčům zápasy podaří, pak to na sebe zase vezmou jiní kluci. Hodně si potrpím na kolektivní pojetí, to je podle mě nejvíc. Nespoléhám na individualitu, že nám duel rozhodne.

Loňský ročník vyhrálo Brno o bod před Blanenskem. Následující podzim hráči působili ještě odhodlaněji a chtěli obhajobu titulu. To jste jim vtloukl do hlav?

Pořád jsme pokračovali stejně, to bylo hlavní motto mužstva, že takhle musíme pokračovat. Všichni vidíme, že když se tomu věnujeme, přináší to výsledky, úspěchy, radost. Proto fotbal děláme, že z něho máme nakonec radost. Každý nemůže vyhrát soutěž, hlavně se na sebe těší partička, já na kluky, oni na mě, užijeme si to. Měli jsme na podzim těžké zápasy venku, jeli jsme dlouho do Mostu, chytli jsme venkovní los i v Plzni nebo Příbrami a strašně jsme si to užili, protože kluci to opravdu berou tak, že jde o zápas, jedeme tam na celý den a užijeme si ho. V tom se mužstvo posunulo, dřív někdo nechtěl jezdit ven, hrál by jen doma, od začátku jsem však tvrdil, že takhle to nebude.

To vám taky dává větší chuť věnovat malému fotbalu volný čas?

Určitě, že jedeme v dobré sestavě, jede nás hodně. Máme patnáct hráčů, kteří chtějí hrát naplno, třeba dva tři jsou na velkém fotbale, dva zranění nebo mají omluvenky, ale deset pořád chce jet.

V tom má Brno výhodu oproti ostatním, hráči nerozlišují, zda hrají doma, či venku. Pokud se tohle nezmění u ostatních, těžko vám budou konkurovat.

Těžko říct, ovšem taky potřebujeme přihlédnout k tomu, že Brno je velké, nastupuje tady nepoměrně víc hráčů než v menších oblastech, takže bývá jednodušší vybrat kluky. Ale vždycky jich musíte najít patnáct, na kterých to postavíte. Je nesmysl mít čtyřicetičlenný kádr. To v žádném sportu není, že by na jeden zápas jelo sedm hráčů a na druhý sedm jiných. Myslím, že se to trošku spraví rozdělením soutěže. Za největší problém jsem vnímal dlouhé dojezdové vzdálenosti, které teď odpadnou.

Zamlouvá se vám nový model Superligy malého fotbalu, která se od příští sezony rozdělí po šesti týmech na českou a moravskou část?

Ano, mně se to líbí. Ani si neumím představit, že by hrálo dvanáct týmů a ještě jsme jezdili do dalších míst. Už takhle pro některá mužstva bylo strašně náročné obsadit hráče na všechna utkání. Napomůže také trochu menší počet zápasů a navazující play-off. Kdo má menší ambice, zahraje si základní část, ti lepší s víc reprezentanty pak play-off.

Měl jste smlouvu jen na tuto sezonu, máte chuť v Brně pokračovat v dalším ročníku?

Ano. Teď je to zatím otevřené, musí mě někdo oslovit, nejsem ten, kdo se nabízí, ale zatím nebyl čas, sezona teprve skončila. Jsem u výběru čtyři roky, udělali jsme tři tituly a jedno třetí místo, takže myslím, že Brno může být spokojené. Jsem spokojený. I když jeden titul je poloviční, mohl však být regulérní, taky nemůžeme za to, jak to tak dopadlo.

- Jaroslav Kára -

Foto: Deník/Lubomír Stehlík

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 
0 | 100 | 200 | 300 | 400 | 500 | 600