Asociace malého fotbalu české republiky

Rosůlka při zlatém šampionátu vystresoval pouze rozhovor pro televizi

23. 07. | 16

Pardubice - Hráč s číslem 2 na dresu v české reprezentaci do 21 let v malém fotbalu vzbuzoval hodně diskuzí. Potetovaného a drobného obránce moc lidí před evropským šampionátem neznalo, ale Jan Rosůlek všem ukázal oprávněnost nominace.

Pardubice - Hráč s číslem 2 na dresu v české reprezentaci do 21 let v malém fotbalu vzbuzoval hodně diskuzí. Potetovaného a drobného obránce moc lidí před evropským šampionátem neznalo, ale Jan Rosůlek všem ukázal oprávněnost nominace. Pardubický zadák spolehlivě zpacifikoval i o hlavu vyšší protihráče a pomohl k českému zlatu. „Ještě mi to úplně nedošlo. V práci pro mě připravili překvapení, v Chrudimi mě všichni poznávají, gratulují mi. Doufám, že ještě dlouho budou,“ usmívá se třiadvacetiletý hráč týmu DiKo Rokytno.

Trenér Petr Brejla si vás prosadil do nominace na úkor jiných hráčů. Cítil jste velkou odpovědnost?

"Když se ve čtvrtek před šampionátem vylučovali hráči, trenér mi říkal, že se ho prý lidi ptali, proč zrovna mě vzal, co jsem zač. Odpovídal jim, ať se nebojí, že nezklamu a uvidí, co ve mně je. Snažil jsem se to splnit a myslím, že se mi to na sto procent povedlo. Dokázali jsme vyhrát, trenér Brejla mi děkoval a říkal, že jsem hrál neskutečně, což mě potěšilo. Lidi ani trenéra jsem nezklamal."

Měříte jen 170 centimetrů. Myslíte, že vás protihráči podceňují kvůli menšímu vzrůstu?

"To bude ono. Soupeři mě podceňují, ale hraji docela dost do těla a mám dobrou stabilitu na nohách. Pak protihráči vidí výskok nebo jak jdu do těla, a už se zaleknou. Komentátor Čapek říkal, že z toho těžím. Na to jak jsem malý, se snažím takhle prosazovat a zatím to vychází."

Napadlo vás před prvním zápasem na šampionátu, že dojdete až k titulu?

"Myslím, že jsme byli trošku pod tlakem, když trenér říkal, že už zlato máme na krku a stačí si ho jen vzít. Jak jsme však odehráli první dva zápasy a zbytek dne koukali na ostatní týmy, už jsme si asi mysleli, že to dokážeme a nezklameme."

Tlak s vámi nic nedělal?

"Vůbec. Odehrál jsem si to svoje, jak umím nejlíp, jenom jsem trošku váhal se Slovenskem, naštěstí jsme to zvládli. Ve stresu jsem byl jedině, když jsem šel na rozhovor o poločase proti Německu pro Českou televizi. To jsem moc nezvládal, ale nakonec jsem něco odříkal a už tam snad nikdy nepůjdu. (smích)"

Považujete za nejtěžší zápas úvodní se Slovinskem, který jste vyhráli 3:0?

"První zápas se mi zdál docela v pohodě, i když Slovinsko bylo důrazné. Nejvíc jsem se obával Slováků. Celý turnaj jsem nebyl ve stresu, ale v semifinále jsem se bál, abychom proti nim nezaváhali. Naštěstí rychle padl první gól, pak jsem na dva nahrál, do půlky to bylo 3:0 a už jsem věděl, že jsme ve finále. S klukama jsme se shodli, že jak porazíme Slováky, už je zlato naše, protože finále mělo být s nimi a ne s Maďarskem."

Prospělo českému týmu tradiční ubytování v malešickém Hotelu Baroko?

"Plno spoluhráčů litovalo, že jsme nešli za ostatními týmy do Hotelu Don Giovanni, ale myslím, že je jedině dobře, že jsme se nikam nestěhovali. Soustředili jsme se sami na sebe, kde jsme měli klid, nikoho jsme nepotkávali. V hlavách jsme měli jen fotbal a akorát jsme si i vždycky přijeli pro body na Vyšehrad a pak jsme zase pěkně odjeli do bazénu."

Vaše tělo zdobí množství tetování, přibude vám po titulu další?

"Teď jsou v módě pokémoni, takže ho tam hodím, aby lidi mohli znovu rýpat. (úsměv) Přemýšlel jsem však, že si na lýtko loupnu pohár pro mistry Evropy a pod něj napíšu, že jsme s jedenadvacítkou vyhráli."

Dobírají si vás lidé za tetování?

"Samozřejmě, ale neberu si to. Jsem svůj a odjakživa jsem byl trochu výraznější. Asi si kompenzuji vzrůst a lidi mě musejí brát, nebo ne."

 

- Jaroslav Kára -

Foto:  Jan Jelínek

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60