Asociace malého fotbalu české republiky

Mladí mají chuť a respektují kouče, říká pardubický kapitán

27. 07. | 18

Pardubice – Po dvou sedmých místech se z výběru Pardubic stal skokan Superligy malého fotbalu, když se prodral až na druhou pozici za vítěznou Prahu a o skóre před brněnského obhájce titulu. Mix dravého mládí a zkušených borců řídí s kapitánskou páskou na ruce sedmatřicetiletý Zdeněk Dušek. „Určitě velká spokojenost,“ ohlíží se za třetím ročníkem soutěže.

Po dvou sedmých místech obsadily Pardubice druhou pozici. Jak těší takový posun?

Velmi. Hlavně je okořeněný tím, že jsme si to rozdali s Blanenskem o přímé druhé místo, měli jsme vše ve svých rukách a dopadlo to parádně. Samozřejmě se tým doplnil kvalitními hráči, co si budeme povídat, ale mužstvo si sedlo a je znát práce kouče Míry Kaluži.

Na hřišti Blanenska jste na závěr soutěže vyhráli 7:4. Jeli jste na jih Moravy s obavami?

Před zápasem ani ne, ale cestou do Boskovic, jsme si říkali, bůhvíjak tam přijedeme. V sobotu byly rozlučky, klukům skončily velké fotbaly a přece jen zná člověk i sílu Blanenska. Dle mého názoru je to jeden z nejlepších týmů v Superlize, jeho útok je smrtící. Ale když jsme jim brzy odskočili o dva, tři góly, říkali jsme si, že už to nemůžeme pustit. Uklidnili jsme se a hráli svoji hru, brzké tři góly v první půlce rozhodly. Ve druhé už jsme si výsledek pohlídali.

Brno za vámi skončilo jen vinou horšího skóre, které jste si vylepšili také vzájemnými zápasy. Vyhráli jste na podzim doma i na jaře na jihu Moravy 6:2. Druhý zápas rozhodl o stříbrné příčce?

O tom žádná. Když jsme jeli do Brna, samozřejmě jsme věděli, že má silný kádr. Došlo i k nějaké shodě okolností, Brňané měli zranění, vymlouvali se na únavu z velkých fotbalů, ale to má každý, k tomu se nebudu vyjadřovat. Odevzdali jsme tam plnohodnotně kvalitní výkon celý zápas. Jedině patnáct minut hned z kraje první půlky jsme byli pod tlakem, kdyby nám Brňáci dali góly, bude to těžké, ale pak jsme odskočili a jim docházeli síly.

Překvapilo vás to?

Čekal jsem od nich opravdu víc, ale jak je znám, protože nějakou dobu s nimi Superligu hraju, není to kolektivní tým, spíš celek individualit. Technicky jsou kluci hodně nahoře, nemají však vyloženě týmový duch, že maká celý mančaft. Mají dva tři hodně šikovné kluky, kteří tvoří hru, když se jim nedaří, je to znát, což taky dost rozhodlo.

V týmovém souznění naopak tkví síla pardubického celku?

Tým tvoří jak zkušení kluci, tak mladí, kteří hlavně mají chuť a Míru Kalužu jako trenéra hodně respektují. Přišel s tím, co chce hrát a jde si za tím, přes to vlak nejede. Hodně rozhoduje, když se týmu dává nějaký řád. Našel filozofii naší hry, za kterou si jde a dělá pro to vše.

Na druhou stránku Matěj Slováček a Tomáš Koudelka jistě mužstvo svým příchodem pozvedli…

Přesně tak. Koudy a Slovi jsou dva opravdu rozdíloví kluci. Navíc když s nimi hrají v pětce Venca Sklenář, což je taky výborný fotbalista, a Bejk, tedy Lukáš Hanč. Jsou to kluci, kteří se znají i z velkého fotbalu a futsalu, na ně je potom radost se dívat. Ukázali i v Brně, že o sobě vědí, aniž se musejí dívat, a podle toho hra vypadá.

Jaké máte po druhém místě ambice v příští sezoně?

Tuto sezonu jsme něco nastartovali a dařilo se nám. Člověk nikdy neříká, že chce jít na první místo. Po dvou sezonách, které se moc nepovedly, bychom byli hodně na hrušce. Nejsme tým jako Jihlava, která hned od prvního kola hlásila, že bude první, a kde potom skončila... (sedmá – pozn. red.) Pořád do toho jdeme se zdravým rozumem a respektem vůči druhým celkům, protože víme, jakou sílu mají. Dařilo se nám opravdu jen tím, že hrajeme jako tým, v tom vidím naši největší sílu. Zdobí nás bojovnost a pohyblivost mladých kluků, do toho se přidává rozum starších a je to provázané.

- Jaroslav Kára -

Foto: Petr Nečas

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 
0 | 100 | 200 | 300 | 400