Asociace malého fotbalu české republiky

Máme na to dostat se minimálně do Final Four, míní plzeňský Denk

01. 03. | 21

Plzeň - Do třetice všeho dobrého platí v plzeňském případě v souvislosti se Superligou malého fotbalu. Po dvou sezonách na chvostu tabulky se Západočeši ve třetím ročníku existence v celostátní soutěži drží po podzimu na druhé příčce západní skupiny.

„Brno je asi někde jinde, ale s ostatními týmy východní skupiny můžeme hrát vyrovnanou partii,“ vyhlíží případné soupeře pro play-off šestadvacetiletý plzeňský útočník Patrik Denk. Jemu se věnuje osmý díl seriálu představující osobnosti výběrů Superligy malého fotbalu.

Změnilo se vaše vnímání celostátní soutěže za tři sezony?

Vstupoval jsem do ní s tím, že malý fotbal bude doplňkový sport. Hraju velký fotbal, futsal, malý fotbal byl jen další, ale stala se z něj větší priorita. A rozdělení do dvou skupin mi přijde jako nejlepší řešení.

Malý fotbal je teď vaše největší priorita?

Řadím jej s velkým fotbalem na podobnou úroveň. Baví mě za prvé to, že jde o fotbal v menší verzi, určitě má taky velkou prestiž. Stačí, když vzpomenu reprezentaci, která vyhrála mistrovství světa. Ve velkém fotbale se asi do ní nepodívám, takže to zkusím v malém.

To už se vám povedlo, s českým týmem jste vyhrál mezinárodní halový turnaj v rakouském Altheimu.

Ještě jsem byl na přáteláku proti superligovému výběru v Kolíně. Reprezentaci beru jako motivaci. Myslím, že to není nereálný cíl, když na sobě budu makat a Plzni se bude dařit v Superlize, šance se zvětšuje, tak proč ji nevyužít?

A Plzni se na podzim dařilo, vyhrála čtyři z pěti duelů a v tabulce západní skupiny je druhá pouze o skóre za Mostem.

Jsem hrozně rád, že už jsme se normálně scházeli. Zvládali jsme to a potvrdila se moje slova, že Plzeň má šanci vyhrát skupinu. Záleží jen na nás. Máme super kluky, výborné fotbalisty a máme na to dostat se minimálně do Final Four.

Co stojí za plzeňským posunem z devátého, respektive osmého místa?

Už jsme se v soutěži nějak rozkoukali a taky týmu hodně dodal nový trenér Tomáš Bochníček, který si nás vzal na starost. Scházíme se pravidelně a šlape nám to.

Potvrzuje se, že bez společných tréninků to v celostátní soutěži nejde?

Aspoň jednou za týden to je potřeba, sejít se jen na zápasy není moc dobré. Je důležité vložit jeden nebo dva tréninky v týdnu, spíš se sehrát, doladit standardky, postavení, nacvičit nějaké signály.

V čem prospěl příchod kouče Tomáše Bochníčka?

Všichni ho bereme jako našeho spoluhráče. Je hodně kamarádský, lidský, ale zase má na druhou stranu respekt, když promluví. Hlavně nás stmelil.

Proměnil se hra Plzně?

Řekl bych, že se projevuje naše větší sehranost. Když jme vcházeli do soutěže před třemi roky, byli jsme samá individualita, hráli jsme každý sám za sebe, ne jako tým, taky to tak vypadalo podle výsledků. Teď víc trénujeme a hrajeme víc jako mančaft.

Na podzim na sebe upozornili někteří noví hráči. Pomohlo vzestupu doplnění týmu?

Furt tam byli, až teď se začali ukazovat. Honza Šebek nám neskutečně pomohl, je to náš Pavel Horváth, když to takhle řeknu. (úsměv)

Jan Šebek v tomto ročníku prohání krále produktivity Ondřeje Paděru. Vstřelil osm branek, na stejný počet nahrál a na druhé pozici v bodování ztrácí na blanenského kapitána jen dva body. Přitom ho někteří protihráči podceňují, že?

Jídlo má rád, ale fotbalista je výborný. Honza Šebek je takový náš srdcař. Nechybí u všeho důležitého, co se děje.

Změnila se i vaše role v týmu?

Určitě je větší, než když jsme začínali. To jsme nevěděli, co od soutěže čekat, ale dál jsem chodil pravidelně a postupem času na mě trenér spoléhal. Řešili jsme spoustu věcí, co se týká týmu, tréninků a nejen na hřišti. Nejspíš mám důležitou roli.

Jak se momentálně udržujete v kondici?

Chodím se třikrát nebo čtyřikrát v týdnu proběhnout a jakmile počasí dovolí, vytáhnu kolo. Bez toho by to dopadlo hodně špatně. (úsměv)

Projevuje se, když nic neděláte?

Bohužel je to tak. Vánoce byly náročné a taky se na mně podepsaly, ale teď je všechno v pořádku.

Kam vyrážíte na kole?

Do terénu. Projedu se kvůli kondici, ale taky si vyčistím hlavu a někam se podívám, všechno dohromady. Jezdím s mým kolegou z týmu, brankářem Danielem Adamovičem, máme takový menší teambuilding. (smích)

- Jaroslav Kára -

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 
0 | 100 | 200 | 300 | 400 | 500 | 600 | 700