Asociace malého fotbalu české republiky

Galuse baví bránit, v malém fotbalu zlepšuje střelecký nedostatek

25. 02. | 20

Olomouc – Mohl z něj být hokejista nebo házenkář. Ale vyhrál fotbal. Dvacetiletý Michal Galus se v něm neustále zlepšuje a na podzim zasáhl také do Superligy malého fotbalu v olomouckém dresu. Hanáckému mladíkovi se věnuje třetí pokračování seriálu, který představuje největší talenty výběrů celostátní soutěže.

Sport má v rodině. Házenou hrála jeho matka, fotbal a hokej otec. Takže se věnoval všem odvětvím. „Dělal jsem všechno, ale když bylo času míň, zůstal jsem u fotbalu. S házenou jsem přestal v prváku na střední, s hokejem ve čtvrté třídě na základce. S fotbalem jsem začal od útlého věku,“ líčí Galus.

Hokej už hraje pouze příležitostně, všechny síly vrhl do fotbalu. „Bavili jsme se i s rodiči, že ve fotbale pro mě bude budoucnost lepší než v házené či hokeji. Věnoval jsem mu nejvíc času, fotbal je pro mě priorita od začátku. Házená byla číslo dva,“ vysvětluje olomoucký rodák.

Hokej i házená patři mezi fyzicky náročné sporty, kde se uplatní tvrdí a nekompromisní hráči. Bojovnost si Galus přenáší do fotbalu, což platí také o jeho menší variantě. „Hodně mě baví bránit a hra na malém prostoru mi pomáhá i ve velkém fotbale. Můžu si soupeře líp načíst. I když jsem spíš obránce než útočník, v malém fotbale hraju víc dopředu, mám víc kontaktů s balonem. V malém fotbale jsou důležité souboje jeden na jednoho, to mi hodně pomáhá,“ připomíná.

K malému fotbalu přičichl v šestnácti letech, kdy jej otec poprvé bral na zimní a letní turnaje. „Začalo mě to bavit a dva roky zpátky se mě zeptal známý, co hledal registrovaného hráče do malého fotbalu, zda si chci zahrát v Olomouci. Řekl jsem, že půjdu, že mě to baví,“ popisuje své začátky Galus, který na Hané hraje druhou ligu za FC Holice.

Na podzim dvakrát okusil Superligu malého fotbalu. „Je úplně super, oproti naší soutěži jde o strašný rozdíl, kvalitativně i rychlostně je fotbal úplně jiný. Velmi mě překvapilo, jak je to náročné, udělal jsem střídání a za minutu už jsem nemohl. Pořád se hraje nahoru a dolů, bavilo mě to a určitě chci pokračovat,“ povídá dvacetiletý hráč.

Na jaře hodlá počet svých startů rozšířit. „Rád budu hrát i nadále, pokud bude čas. Na podzim jsem moc nemohl jezdit ven, protože hraju velký fotbal za Bruntál a zápasy máme v neděli. Mrzelo mě, že jsem nejel třeba do Mostu, i když je daleko, rád bych si někdy udělal takový výlet,“ doufá Galus.

V superligovém celku našel spoustu známých v čele s kapitánem Janem Tögelem. „Šel jsem do týmu, protože jsem znal Tegyho a pár kluků, partu máme fajn. Převládá tam průměrný věk, což je podle mě super. I když nám možná chybí jeden zkušený lídr, který by třeba tolik neběhal, ale dokázal by na nás v dobrém řvát,“ přemítá obránce.

Hanákům po osmi podzimních kolech Superligy malého fotbalu patří v tabulce až sedmá příčka a jen tři body za nimi číhá Plzeň. „Myslím, že můžeme na jaře jít nahoru. Naše zápasy byly celkem nadějné, občas nám chyběla koncovka a vedení jsme neudrželi. Nedávali jsme góly ze šancí, ale podle mě si to sedne. Čím víc budeme hrát spolu, tím to bude lepší a můžeme porážet kohokoli,“ míní Galus.

Malý fotbal také rozvíjí jeho hendikep, který spočívá ve střelbě. „To je můj velký nedostatek, neumím pořádně vystřelit. V malém fotbale se hodně střílí, takže to můžu vypilovat. Ve velkém nemám tolik příležitostí ke střelbě, v malém ano,“ říká fanoušek italského reprezentačního obránce Leonarda Bonucciho, který nastupuje za Juventus Turín.

Na jaře ho čeká také druhý semestr na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. „Myslím, že zatím mi jde škola dobře. Fotbalisté jsou celkově nachystaní na míčové sporty jako basketbal nebo volejbal, přirozeně se k nim stavíme a nejsou pro nás náročné. Gymnastika je trošku horší, dal jsem jedničku, ve druhém semestru mám gymnastiku dva. Jsem zvědavý, jaká bude,“ přemítá.

Před rokem vedl jako trenér děti, po studiu se touto profesí může případně živit. „Záleží na čase, trénování malých děcek už mi nevycházelo. Chci se sportu věnovat nadále, ale jsem trošku limitovaný časem. Uvidím, čemu dám přednost, zda hraní, trénování nebo ještě něčemu jinému,“ uvažuje Galus.

- Jaroslav Kára -

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 
0 | 100 | 200 | 300 | 400 | 500 | 600