Asociace malého fotbalu české republiky

Řídí těžké duely, bitvy o medaile. Čeští sudí patří k elitě

20. 12. | 18

Praha – Úspěšné české národní týmy je připravují o účast ve finále mistrovství světa nebo Evropy. „Končíme v semifinále jen kvůli tomu, že Češi jsou vždycky ve finále, ale přejeme jim to, jsme rádi,“ říká za elitní české rozhodčí malého fotbalu Jaroslav Pakosta.

Přestože se svými krajany patří k nejlepším sudím nejen v evropském, ale i světovém měřítku, samozřejmě nemůžou pískat utkání o medaile českého výběru. „Dostáváme na rovinu jenom těžší zápasy, na Euru balkánské týmy proti sobě, nebo Angličany s Rakušany. Na Euru na Ukrajině jsme neměli výsledek, který skončil jinak než o gól. Čeští rozhodčí jsou hodnocení dobře. V komisích vědí, že když nás tam dají, neuděláme z utkání lumpárnu,“ popisuje devětadvacetiletý sudí.

Pakosta se jako jediný český rozhodčí zúčastnil posledního mistrovství světa dospělých v Tunisku, kde pískal semifinále mezi Senegalem s Mexikem. Na letošním evropském šampionátu v Ukrajině se představil ještě s Kamilem Kohoutem. „Dvojice z jedné země tam byly jen tři, zbytek států vyslal jednoho rozhodčího. Češi patří mezi nejlepší třetinu rozhodčích,“ míní příbramský rozhodčí.

Na předchozím evropském šampionátu v Brně pískali Kohout s Jiřím Dolanským, kde rozhodovali duel o bronz. V říjnu hostila Praha světový šampionát do 21 let, který vyhrála česká reprezentace. Pakosta řídil zápas o třetí příčku, Dolanský s Kohoutem semifinále a českou čtyřku doplňoval také Michal Pfeifer.

Všechny čtyři ocenila Asociace malého fotbalu České republiky na slavnostním galavečeru. „Pískáním se mi trošku splnil sen, který jsem ani neměl. Začal jsem pískat pro zábavu před patnácti lety malý fotbal v Praze a teď zažívám vrchol,“ říká čtyřiačtyřicetiletý Kohout, který v Hanspaulské lize už odřídil přes pět tisíc utkání.

Ani jeden z nich nemá zkušenosti se soudcováním velkého fotbalu, zcela se oddali malému. „Hrozně nám pomohla celostátní Superliga. Dostali jsme se párkrát do televize a trochu si zvykli, že naše rozhodnutí vidí mnohem víc lidí než dvanáct hráčů na hřišti. Dostali jsme možnost vycestovat i ven, získáváme zkušenosti a na mezinárodní úrovni je tlak pochopitelně větší. I českým národním týmům pomohla Superliga, která vyprodukovala nové hráče. Na Lize mistrů běžný tým z brněnské soutěže nebo Hanspaulky také pozná, že úroveň rumunských celků je úplně někde jinde,“ líčí Kohout.

Už tři roky pravidelně řídí utkání Ligy mistrů na Slovinsku, stejně jako Pakosta. Tam si je vyhlédla komise rozhodčích Evropské federace malého fotbalu, která doporučuje nominace i na světové akce. „Tam jsme pod drobnohledem, pískáme šest i sedm zápasů denně, přijdou se podívat na dva nebo tři naše utkání každý den a podle toho si dělají poznámky. Zda máme standardně dobré výkony, zda máme výkyvy, jak fungujeme s hráči, zda se nimi umíme domluvit, jak fungujeme i mimo hřiště. Liga mistrů pro nás byl milník, v roce 2016 jsme jeli na první edici a odtamtud se vše rozjelo, pískali jsme i semifinále. Členové komise vědí, že je na nás spolehnutí a jsme tam zapsaní dobře,“ sděluje Pakosta, který s hraním skončil ve dvaceti po zranění kolena.

Na mezinárodní scéně si čeští sudí stejně jako hráči zvykají na větší tlak. „S Kamilem už jsme odpískali kolem stovky utkání v Evropě. Na mistrovství světa v Tunisku chodily tři tisíce lidí, na to si za nějakou chvíli zvyknete a nevnímáte je. Těžší to bývá před zápasem, cítíte tlak, když se připravujete. Musíte vědět, do čeho jdete, a znát týmy, příprava bývá jiná než při utkání oblastních výběrů. Díváte se, kdo má kolik karet, pro koho jaká karta co znamená, musíte znát hráče a je dobré s nimi být v kontaktu i při zápase, mluvit s nimi. Jakmile se chováte arogantně, například balkánské týmy to umí vrátit. Když se chováte slušně, většinou vám to vrátí taky slušně,“ podotýká Pakosta.

Elitní čeští arbitři berou jakékoli střetnutí jako nejlepší přípravu. „Říkám mladším kolegům, že každé odpískané utkání může něco dát, ať je to osmá Hanspaulská liga, kde hrají kluci, kteří ani do míče předtím nekopali. Může tam vzniknout složitá situace, se kterou potom dokážou pracovat na vyšší úrovni, získají zkušenosti i pro utkání s diváky za zády, pod tlakem kamery. Podobně složitá rozhodnutí jsou v tu chvíli pro sudí snazší,“ povídá zkušený Kohout.

Na nadcházející rok 2019 schválila Správní rada Asociace malého fotbalu České republiky na všechny akce čtveřici Pakosta, Kohout, Dolanský a Pfeifer. Jsou také v nominaci na světový šampionát v australském Perthu, kam však patrně pojede jediný z nich. „Vzhledem k mému věku jsem se do mezinárodního kolotoče dostal docela pozdě. Do Austrálie se z Evropy dostane akorát šest kluků a předpokládám, že z České republiky vezmou jednoho člověka, což bude patrně Jarda. Je to česká jednička a měl by vyrazit na takovou soutěž, dobře se uvedl i na posledním mistrovství světa v Tunisku, byla by hloupost jeho pozici měnit. Cítím se jako poctivá dvojka. Jarda má určitě výhodu v kvalitnějším cizím jazyku a mezi sebou si říkáme, že má i plus ve vzhledu. Možná do toho umím líp písknout, ale Jarda u toho vypadá líp a taky to umí líp prodat,“ směje se Kohout.

Na snímku zleva Michal Pfeifer, Kamil Kohout, Jiří Dolanský, Jaroslav Pakosta a coby předávající bývalý mezinárodní rozhodčí Antonín Herzog.

- Jaroslav Kára -

Foto: Jaroslav Kocián

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 
0 | 100 | 200 | 300 | 400 | 500 | 600